já jsem tak hrdý, že mohu být součástí této duchovní rodiny ICF v Praze. Když jsem si pročítal následující stránky o tom co se podařilo za poslední rok, tak bych byl “divnej” kdybych hrdý nebyl. Ano jsou to vnější věci a ano Bůh se dívá na naše srdce. Já Bůh nejsem a tak mohu stav našich srdcí odhadovat podle těch vnějších věcí. A jistě, taky podle dojmů a pocitů které mám když se sejdeme, když spolu mluvíme a modlíme se, když pomáháme církvi a lidem kolem sebe. Když spolu uctíváme Boha při worshipu osobně i přes internet, když spolu diskutujeme o Bibli a Božích věcech i o životě a o tom jak následování Krista tak moc dává smysl i v dnešní době. 

 

Ty vnější věci, ty popsané v této zprávě, žel ty jsou měřitelné. Nejde změřit lásku, štědrost, víru ani opravdovost naší touhy následovat Ježíše. Ale často ty vnější měřitelné věci prozrazují to, co je neměřitelné. A pokud je to pravda u nás, pak se tedy musím radovat a věřím že Bůh se raduje. Protože číst tyhle řádky s vědomím jaký rozbouřený rok máme za sebou a s vědomím že to neznamená že máme všechno těžké za sebou, to mě naplňuje opravdu vděčností. 

 

Věřím, že lidi následující Krista nejsou pouhými postavami , které urputně touží po svém požehnání a ulehčení své cesty. Věřím že následovníci Krista jsou nositeli Ježíšovy lásky a moci a že skrze nás Bůh oslovuje a uzdravuje svět a lidi kolem nás. Díky tomu dokážu věřit, že to lepší je před námi. Ne proto že okolnosti budou třeba lepší. Ale Boží láska pracující  v nás a skrze nás má skutečně pozitivní následky. Díky že jsi toho součástí. 

 

Až budeš číst následující řádky, snad i ty pocítíš povzbuzení a vděčnost, že Bůh je s námi a jedná skrze nás. 

 

DĚKUJI